Škoda 440 Spartak Karosa Roadster

Pokusný automobil na testování nových technologii
Jediný vyrobený kus
Fotodokumentace z historie vozu a renovace k dispozici
Brno 1956
Připravovaný kabriolet představil AZNP oficiálně v září 1956 na 2. výstavě československého strojírenství v Brně. Brněnský veletrh byl v té době nesmírně populární. Strojírenskou megaakci v jihomoravské metropoli navštívilo v roce 1956 skoro 1,8 milionu lidí a zájem o expozici Škodovky byl ohromný.
Dvoumístný prototyp v pastelově zeleném laku byl nazvaný Škoda 440 RC, neboli Roadster-Cabriolet. Název vypovídal o přímé příbuznosti s typem 440 Spartak, který už byl déle než rok ve výrobě. V expozici Škodovky stál v čele na červeném koberci a byla před ním umístěná na stojanu tabulka s nápisem „Škoda 440 Export“, která jakoby dávala na vědomí, že pro naše lidi se nový kabriolet nepřipravuje.

Výzva z Vysokého Mýta
„Roadster“ zhotovený v AZ Kvasiny ale překvapivě nebyl jediným československým kabrioletem vystaveným na strojírenském veletrhu. Další mnohem odvážněji zkonstruovaný prototyp představil národní podnik Karosa z Vysokého Mýta, který vznikl znárodněním proslulé karosářské firmy Sodomka. Za základ Škody 440 Karosa posloužila opět podvozková a motorová skupina ze Škody 440 Spartak, ale karoserie byla zcela unikátní, postavená především z laminátových komponentů.
Mezi expozicemi národních podniků, které se zaměřovaly především na budování těžkého průmyslu a užitkových strojů, vyvolaly svobodomyslně střižené „sportovní“ vozy velkou pozornost. Naprostá většina návštěvníků si v tehdejší době mohla o jakémkoliv autě jen nechat zdát, a tyto kabriolety byly nejkrásnějším automobilovým snem, jaký na veletrhu viděli.

Ve skutečnosti ale nebyl ani jeden vůz způsobilý pro výrobu. Laminátový prototyp z Karosy neprošel standardními zatěžkávacími testy a postrádal reálné výrobní zázemí. Také Škoda 440 RC, označená jako studie, byla překvapivě nedořešená. Kvasinští konstruktéři tehdy podcenili hlavně dodatečné výztuhy karoserie, kterou zbavili pevnostní opory střechy. Pozdější zkoušky ukázaly, že karoserie prototypu při jízdě na nerovnostech praskala.
Na „sportovní roadster“ byly také oba prototypy podmotorované. S těžkým páteřovým rámem a standardním motorem ze Škody 440 o výkonu 40 koní se nedalo uvažovat o nějaké dynamické akceleraci a maximální rychlost nedosáhla ani 120 km/h.
Kvasinská „Potěmkinova vesnice“ na veletrhu v Brně nicméně sehrála zásadní pozitivní úlohu. Škodovácký kabriolet vyvolal velkou pozitivní odezvu a očekávání od PZO Motokov a ministerstev, která zodpovídala za automobilovou výrobu a přísun nedostatkových deviz z exportu na Západ. Stal se také předmětem prestižního přetahování mezi AZNP Mladá Boleslav a AZ Kvasiny. V takové situaci nemohlo vedení továrny a stranické organizace z takového projektu ustoupit. AZNP proto schválil prostředky na další vývoj vozu, i když zkušenosti z kvasinského prototypu ukázaly, že bez vyšších nákladů na vývoj to nepůjde...